1. čtení - Sk 18,23-28; Evangelium - Jan 16,23b-28
Komentář k Sk 18,23-28:
Apollos, dobrý řečník, se výborně vyznal v Písmu, ačkoli znal jen křest Janův. Priscila a Akvila mu vykládají Kristovu nauku ještě dokonaleji. Kolik času věnuji vlastnímu zdokonalování ve víře?
Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na boty a říká: „Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.“ Paní učitelka se také podívala a skutečně, boty byly obuty obráceně. Zachovala klid, znovu je sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapeček podívá na boty a říká: „To ale nejsou moje botičky.“ Učitelka se kousla do jazyka a místo toho, aby se na něj obořila a s námahou zase botičky sundala. Když byly boty dole, povídá chlapeček: „To jsou botičky mého brášky. Maminka říkala, že je teď budu nosit já.“ Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: „Kde máš rukavičky?“ Chlapeček odpoví: „Rukavičky mám schované v botičkách.“