Komentář k Jak 4,1-10:
Na první pohled jednoduché. Čím rozhodněji se vzepřu zlu, tím víc se přiblížím Bohu. On, který mě má „žárlivě rád“, si mě nenechá ze své ruky vytrhnout.
Sedí takhle chlápek na lavičce, vedle něj na zemi sedí pes. Jde okolo nějaká panička, která se tak mile na psa podívá a ptá se pána: „Kouše váš pes?“ „Ne, můj pes nekouše.“ Tak se paní ohne k pejskovi – a raf, půlka rukávu pryč. Paní se začne rozčilovat: „Pane, vždyť jste říkal, že váš pes nekouše!“ „No taky že jo! Ale tohle není můj pes!“