Komentář k Sk 18,9-18:
Ze slov, která Pán pronesl k Pavlovi v nočním vidění, je zřejmé ztotožnění se s námi křesťany. Patřím na svém místě, ve své obci, k „jeho lidem“? Může se o mě Kristus opravdu opřít?
Ráno ve tři hodiny začal vyzvánět zvonek u vchodových dveří. Rozespalý muž vstal a šel otevřít. Ve dveřích stál chlapík a ztěžklým jazykem drmolil: „Prosím vás… Nemohl byste mě roztla… Roztlačit?“ „Co tady otravujete ve tři ráno? Vypadněte!“ Muž zabouchl dveře a vrátil se do postele. Manželka, která se probudila a slyšela, co se u dveří děje, na něj spustila: „Ty jsi ale odporný sobec. Vzpomeň si, když nám před týdnem nechtělo naskočit auto. Úplně neznámý muž nás v dešti půl hodiny roztláčel… Běž tomu člověku pomoci!“ Muž vstal, oblékl se a vyšel před dům. Chlapíka však ve tmě nikde neviděl, a tak zakřičel: „Hej, člověče, kde jste? Roztlačím vás!“ Od nedalekého dětského hřiště se ozvalo: „Tady jsem… Na kolotoči!“