1. čtení Ex 24,3-8; Žid 9,11-15; Evangelium Mk 14,12-16.22-26
Komentář k Mk 14,12-16.22-26:
Společenství učedníků s Kristem se promítá i do našich časů. Vždyť On je s námi vždy, když slavíme eucharistii. Trvalá přítomnost Pána ať je pro naše vztahy povzbuzením!
Každou sobotu přivedla mladá maminka své tři kloučky k dědečkovi. Kluci vždycky chtěli hrát na vojáky a pokaždé nějak dědu zapojili. Jednou se takhle maminka vrací a sleduje, jak Pepíček namíří na dědečka ramínko na šaty a „prásk!“. Dědeček sebou práskne o zem a dělá mrtvého. Maminka k němu přikvačí, aby zkontrolovala, jestli se nepraštil. Děda otevře jedno oko a šeptá: „Nech mě. Tohle dělám často, je to jediná šance, jak si odpočinout.“