Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Arabský šejk neví, co s penězi a rozhodne se, že si koupí to nejlepší auto na světě. Koukne do katalogu a čte dodací doby: Lincoln – dva měsíce, Rolls Royce – půl roku, Trabant – tři roky. Šejk si říká: „Tři roky, to musí být skvělé auto. To si objednám.“ Němci si samozřejmě dají záležet a objednávku vyřídí okamžitě, zařídí extra kamión a odvezou trabanta šejkovi. Pobočník hned utíká oznámit radostnou zprávu: „Vaše výsosti, měl jste pravdu, je to seriózní firma. Obratem poslali funkční model z papundeklu.“