ne.5. květen 2024Farní pouť ke sv. Filipu a Jakubovi pá.10. květen 2024Začíná novéna k Duchu Svatému ne.12. květen 2024Svátek matek so.18. květen 2024Vigilie před slavností seslání Ducha Svatého ne.19. květen 2024Slavnost Seslání Ducha Svatého, První svaté přijímání Chci si přečíst víc...
Sk 10,25-26.34-35.44-48; Žalm 98; 1 Jan 4,7-10 Jan 15,9-17
Není v Bibli tolik míst, kde by se napřímo psalo o tom, jak moc Bůh miluje svůj lid. O to cennější jsou úryvky, ze kterých to jasně plyne. Takovým je i dnešní evangelium. Ježíš miluje své učedníky, jako jeho miluje Bůh Otec. Není větší lásky než mezi Bohem Otcem a Synem! Ba dokonce jsme podle evangelia Kristovou radostí! Jestliže za nás položil život, prokázal nám tu největší lásku. Z řečeného plyne, že máme co do činění s nesmírnou Boží láskou! Možná by stálo za to alespoň chvíli setrvat nad tímto jedinečným faktem.
Mistr na stavbě koukne z okna buňky a vidí dělníka Jardu, jak chodí sem a tam, nadzvedává plechy, kouká se všude do všech rohů a něco hledá. Přijde k němu a povídá: „Co hledáš?“ „Ale, takové ty dřevěné špalky 20 × 20 × 50 centimetrů, co přišly předevčírem.“ „No, ty by tu někde měly být, já ti je pomůžu najít.“ Tak tam chodí oba a hledají. Mezitím je už chvíli pozoruje hlavní architekt a je mu to divné, tak k nim přijde a ptá se, co tam dělají. „Ale, tady Jarda hledá takové ty špalky 20 × 20 × 50 centimetrů, co přišly předevčírem.“ Architekt se zamyslí a povídá: „Tak je nehledejte, já objednám další, asi už se spotřebovaly.“ A nato Jarda povídá: „Víte co, nechme to plavat. Já si sednu támhle na roury.“