Komentář k Sk 16,22-34:
I u nás v době pronásledování docházelo k podobným příběhům. Nebýt věznění, mnozí by se o Kristu za zdmi nedozvěděli. Obrácení žalářníka proběhlo za dramatických okolností.
To takhle jednou zajdou výletníci na salaš a povídají s bačou: „Tak co, bačo, jak se mají ovce?“ „No, černé dobře.“ „A co bílé, bačo?“ „No, bílé taky dobře.“ „A zdravé jsou, bačo?“ „No černé jsou zdravé.“ „A co bílé?“ „No bílé jsou taky zdravé.“ „A dojí dobře, bačo?“ „No černé dojí, dojí dobře.“ „A co bílé, bačo?“ „Ale, aj bílé dojí dobře.“ „Bačo, a proč je pořád dělíš na černé a bílé?“ „No černé jsou přece moje.“ „A co bílé, bačo?“ „No ty jsou taky moje…“