pá.7. červen 2024Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Noc kostelů so.8. červen 2024Děkanátní pouť za obnovu rodin a kněžská povolání ve Štípě ne.16. červen 2024Den otců pá.5. červenec 2024Slavnost sv. Cyrila a Metoděje ne.28. červenec 2024Pouť ke sv. Anně v Jaroslavicích, Světový den prarodičů a seniorů Chci si přečíst víc...
Komentář k Mk 11,27-33:
Na záludnou otázku odpovídá náš Pán tak, jak dovede jenom On. Chci se vyvarovat toho, abych druhé přiváděl do úzkých. Ale vůči těm, kdo mi chtějí ublížit, kéž najdu správné slovo.
Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na boty a říká: „Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.“ Paní učitelka se také podívala a skutečně, boty byly obuty obráceně. Zachovala klid, znovu je sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapeček podívá na boty a říká: „To ale nejsou moje botičky.“ Učitelka se kousla do jazyka a místo toho, aby se na něj obořila a s námahou zase botičky sundala. Když byly boty dole, povídá chlapeček: „To jsou botičky mého brášky. Maminka říkala, že je teď budu nosit já.“ Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: „Kde máš rukavičky?“ Chlapeček odpoví: „Rukavičky mám schované v botičkách.“