pá.7. červen 2024Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Noc kostelů so.8. červen 2024Děkanátní pouť za obnovu rodin a kněžská povolání ve Štípě ne.16. červen 2024Den otců pá.5. červenec 2024Slavnost sv. Cyrila a Metoděje ne.28. červenec 2024Pouť ke sv. Anně v Jaroslavicích, Světový den prarodičů a seniorů Chci si přečíst víc...
Komentář k 2 Tim 1,1-3.6-12:
Pavel, sám ve vězení, svěřuje svému duchovnímu synu Timotejovi, co považuje za podstatné. Církev roste i dnes skrze ty, kdo jsou umlčováni a bezbranní. I dnes má Pán dost moci, aby ochránil, co církvi svěřil.
Jede cestovatel do Afriky se svou kočkou. Ta mu krátce po příjezdu uteče. Když kočka dojde do pouště, vidí, že jde směrem k ní levhart. Všude kolem ní jsou kosti, tak se rozhoduje, co udělá. Otočí se tedy zády, a když je levhart dost blízko, aby ji slyšel, kočka si říká: „To byl ale dobrý levhart, dala bych si ještě jednoho!“ Levhart se lekne a uteče. Všechno to viděla opice a šla levhartovi říci, co viděla s tím, že si z toho něco odnese. Když ten příběh levhartovi povyprávěla, rozzuřil se a ve zlosti opici řekl: „Opice, vlez mi na záda, já si jdu pro kočku!“ Kočka vidí, že se k ní blíží levhart s opicí na zádech. Přemýšlí, co udělá teď. Zase se k nim otočí zády, a když jsou dostatečně blízko, řekne: „Tak kde je ta opice, kterou jsem poslala pro dalšího levharta?“