Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Jistý milionář měl poněkud ješitnou ženu, která se rozhodla, že by nebylo špatné získat ke jménu šlechtický přídomek. Milionář tedy vyhledal znalce, dal mu k dispozici rodinné dokumenty a pověřil ho, aby vypracoval rodokmen jejich rodiny. Po několika týdnech přišel domů celý vzteklý. „Ty máš taky nápady!“ obořil se na manželku. „Copak se stalo?“ „Ten člověk nám vypracoval rodokmen všech našich předků, a teď mu budu muset platit, aby o nich mlčel.“