Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Doktor v noci zjistil, že se mu ucpal záchod. „Zavolej instalatéra. Když byl nemocný, taky ti volal v noci,“ radí manželka. Doktor volá instalatérovi a ten se zdráhá uvěřit, že takovou věc myslí doktor vážně. Když si ale vyslechne jeho připomínku o své vlastní nemoci, uvolí se, že přijede. A skutečně. Za půl hodiny u doktora zvoní. Nechá se zavést k záchodu, hodí do něj dva aspiriny a říká: „Pokud to do rána nepřejde, tak zavolejte.“