Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Chlapík si koupil džíp a zaparkoval jej před svou vilou. Šel kolem výrostek a uviděl na zadních dveřích nápis „4 x 4„. Zamyslel se a hřebíkem vyryl „= 16„. Chlapík se ráno rozčílil, nechal dveře přelakovat, ale večer se to opakovalo. A stejně tak další dny. Chlapík vyměkl a nechal přímo v lakovně po opravě dveří nápis doplnit na „4 x 4 = 16„. Druhý den přišel k džípu a zírá, že je tento nápis doplněn vyškrábaným „Správně„.