ne.5. květen 2024Farní pouť ke sv. Filipu a Jakubovi pá.10. květen 2024Začíná novéna k Duchu Svatému ne.12. květen 2024Svátek matek so.18. květen 2024Vigilie před slavností seslání Ducha Svatého ne.19. květen 2024Slavnost Seslání Ducha Svatého, První svaté přijímání Chci si přečíst víc...
Sk 10,25-26.34-35.44-48; Žalm 98; 1 Jan 4,7-10 Jan 15,9-17
Není v Bibli tolik míst, kde by se napřímo psalo o tom, jak moc Bůh miluje svůj lid. O to cennější jsou úryvky, ze kterých to jasně plyne. Takovým je i dnešní evangelium. Ježíš miluje své učedníky, jako jeho miluje Bůh Otec. Není větší lásky než mezi Bohem Otcem a Synem! Ba dokonce jsme podle evangelia Kristovou radostí! Jestliže za nás položil život, prokázal nám tu největší lásku. Z řečeného plyne, že máme co do činění s nesmírnou Boží láskou! Možná by stálo za to alespoň chvíli setrvat nad tímto jedinečným faktem.
To takhle jednou zajdou výletníci na salaš a povídají s bačou: „Tak co, bačo, jak se mají ovce?“ „No, černé dobře.“ „A co bílé, bačo?“ „No, bílé taky dobře.“ „A zdravé jsou, bačo?“ „No černé jsou zdravé.“ „A co bílé?“ „No bílé jsou taky zdravé.“ „A dojí dobře, bačo?“ „No černé dojí, dojí dobře.“ „A co bílé, bačo?“ „Ale, aj bílé dojí dobře.“ „Bačo, a proč je pořád dělíš na černé a bílé?“ „No černé jsou přece moje.“ „A co bílé, bačo?“ „No ty jsou taky moje…“