ne.5. květen 2024Farní pouť ke sv. Filipu a Jakubovi pá.10. květen 2024Začíná novéna k Duchu Svatému ne.12. květen 2024Svátek matek so.18. květen 2024Vigilie před slavností seslání Ducha Svatého ne.19. květen 2024Slavnost Seslání Ducha Svatého, První svaté přijímání Chci si přečíst víc...
Sk 10,25-26.34-35.44-48; Žalm 98; 1 Jan 4,7-10 Jan 15,9-17
Není v Bibli tolik míst, kde by se napřímo psalo o tom, jak moc Bůh miluje svůj lid. O to cennější jsou úryvky, ze kterých to jasně plyne. Takovým je i dnešní evangelium. Ježíš miluje své učedníky, jako jeho miluje Bůh Otec. Není větší lásky než mezi Bohem Otcem a Synem! Ba dokonce jsme podle evangelia Kristovou radostí! Jestliže za nás položil život, prokázal nám tu největší lásku. Z řečeného plyne, že máme co do činění s nesmírnou Boží láskou! Možná by stálo za to alespoň chvíli setrvat nad tímto jedinečným faktem.
Rodina pana Jonese se vrátila večer z divadla. V třicetipatrovém domě, kde bydleli, zjistili, že nejedou výtahy. Syn Jack navrhl: „Bydlíme v dvacátém patře, půjdeme po schodech a každý bude vykládat nějakou vymyšlenou humornou příhodu, aby nám to pěkně utíkalo.“ Vydali se tedy po schodech. Syn skončil v osmém patře. Dcera dopovídala v patnáctém. Maminka svou historku skončila v dvacátém. „A teď ty, táto,“ obrátila se rodina na otce. Zadýchaný tatínek prohledával kapsy a pak řekl: „To všechno nic nebylo, ale teď se určitě nasmějete. Já nechal klíče od bytu v autě.“