Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Jeden rybář se vytahuje před druhým: „Jednou jsem chytil kapra a rozhodl jsem se, že ho naučím žít na suchu. Nejdřív jsem ho vyndal z vany na půl hodiny, potom na hodinu… No a po několika dnech výcviku kapr už umí žít na suchu.“ „A mohl bys mi toho slavného kapra ukázat?!“ praví zvědavě druhý rybář. „Žel ne, před nedávnem mi spadl do vědra s vodou a utopil se.“