1. čtení Ex 24,3-8; Žid 9,11-15; Evangelium Mk 14,12-16.22-26
Komentář k Mk 14,12-16.22-26:
Společenství učedníků s Kristem se promítá i do našich časů. Vždyť On je s námi vždy, když slavíme eucharistii. Trvalá přítomnost Pána ať je pro naše vztahy povzbuzením!
Křesťana ve starém Římě honí lev. Křesťan letí ulicemi, pak vyběhne ven branou a vběhne do lesa. Tam kličkuje mezi stromy. Nakonec je mu jasné, že neunikne. Lev ho dohání. A tak v zoufalství padne na kolena. „Bože můj,“ úpěnlivě se modlí, „učiň z tohoto lva křesťana.“ V tu chvíli padne na kolena lev a modlí se: „Děkuji ti, Bože, za stravu, kterou teď budu z tvé milosti požívat...“