Komentář k Jak 4,13-17 :
Při jakémkoli plánování si chci připustit vlastní omezenost. Ono to prospěje i těm, se kterými spolupracuji. Budu totiž pokornější…
Honza přišel na nádraží a hned prvního železničáře, kterého uviděl, se ptal: „Prosím vás, v kolik odjíždí vlak do Brna?“ Železničář mrkl na hodiny. „Za tři minuty! Máš nejvyšší čas.“ Honza se přiřítil k pokladně: „Dejte mi rychle jeden lístek, už mi jede vlak.“ „Kam?“ „No, do ruky přece!“