Komentář k Jak 4,13-17 :
Při jakémkoli plánování si chci připustit vlastní omezenost. Ono to prospěje i těm, se kterými spolupracuji. Budu totiž pokornější…
Potkal zajíc hada. „Promiň, že jsem se ti minule posmíval, že nemáš nohy, velice mě to mrzí.“ Had na to velkoryse: „Nic se nestalo, v pohodě.“ „Ty jsi super, opravdu mi to odpouštíš? Tak ruku na to!“