Komentář k Řím 8,31b-39:
Věrnost úřadu, loajalita k představeným. I dnes může vést ke smrti. Možná jen k odumření vlastního „já“. Ale právě v této porážce je vítězství!
Dva trampové narazí v horách na důlní jámu. „Co myslíš, jak je hluboká?“ ptá se jeden. „Nevím, hodíme tam kámen a budeme poslouchat, kdy dopadne na dno.“ Hodí do jámy kámen a poslouchají, ale nic se neozývá. Najdou tedy větší a zkouší to znova. Zase nic. Opodál zahlédnou železniční pražec. Každý ho uchopí za jeden konec a s vypětím všech sil ho hodí do šachty. Jak tak čekají na dopad, najednou kolem nich proletí koza a skočí do jámy. Oba trampové hledí vyjeveně po sobě, když vtom se objeví muž a ptá se: „Neviděli jste tu někde kozu?“ „Jo, viděli,“ povídá jeden, „právě skočila do tý jámy.“ „No, tak to nemohla být moje koza,“ praví muž, „ta moje byla přivázaná k železničnímu pražci.“