1. čtení - Sk 17,15.22-18,1; Evangelium - Jan 16,12-15
Komentář k Sk 17,15.22-18,1:
Filozoficky zaměření posluchači Pavlova slova nepřijímají. Nejsem jim podobný? Jaký rozdíl oproti prostému žalářníkovi ze včerejšího příběhu!
Do patentního úřadu přišel muž a chtěl přihlásit svoji mucholapku. „Hm,“ odtušil úředník, „mucholapku? To není žádná novinka.“ „Ta moje ano,“ vysvětluje vynálezce pyšně. „Je z betonu a je u mě na zahradě. Jakmile vleze moucha do otvoru, musí dlouhou chodbou dolů a pak za roh. Nato přijdou schody, pak dlouhá chodba, pak zas roh a...“ „Já vím,“ přerušil ho úředník, „pak zase přijdou schody dolů.“ „Vidíte,“ opravil ho vynálezce, „to si moucha myslí taky. Ale tentokrát nepřijdou žádné schody, ale hluboká šachta. Moucha se zřítí dolů a rozplácne se na podlaze.“