1. čtení Jer 31,31-34 nebo Žid 10,11-18; Evangelium Mk 14,22-25
Komentář k Mk 14,22-25:
Kněz na místě Krista zve k Jeho stolu. Budu prosit, abych s těmi, kteří na sebe vzali toto poslání, dokázal vytvářet pevné společenství!
Nejbohatší muž ve městě si stěžuje farářovi: „Proč o mně každý říká, že jsem lakomec a držgrešle? Každému říkám, že až zemřu, polovinu svých peněz dám na kostel.“ Kněz přikývne: „To mi připomíná příběh o praseti a krávě. Farmář i jeho sousedé měli krávu velmi rádi, zatímco prase nebylo oblíbené ani trochu. Prase to nemůže pochopit, a tak se zeptá krávy: ‚Jak je možné, že tě všichni mají tak rádi, krávo? Lidé o tobě říkají, že jsi dobrá, protože jim dáváš každý den mléko, máslo a smetanu. Ale já jim dávám víc. Ze mě mají sádlo a šunku – úplně všechno zužitkují. A přesto já nejsem vůbec v oblibě, a ty ano. V čem to podle tebe vězí?‘ Kráva se podívá na prase a odpoví: ‚Možná v tom, že já dávám, i když jsem ještě naživu.‘„