Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Student hledá podnájem. Nakonec najde vyhovující pokoj, který se mu líbí, ale paní domácí má podmínky: „Nebudu trpět žádné návštěvy – tedy žádné slečny a kamarády. Nesnáším žádná domácí zvířata a nemám ráda hluk. Tedy nebudete pouštět rádio a televizi, nebudete chodit po pokoji sem a tam a nebudete se nahlas učit.“ „Dobře, paní domácí, to by šlo. Jen doufám, že vám nebude vadit, že mi občas při psaní skřípe pero.“