Komentář k Jak 4,1-10:
Na první pohled jednoduché. Čím rozhodněji se vzepřu zlu, tím víc se přiblížím Bohu. On, který mě má „žárlivě rád“, si mě nenechá ze své ruky vytrhnout.
Po poušti jede muž na velbloudu. Vtom vidí, jak se k němu řití jiný muž na velbloudu. Zastaví ho a ptá se: „Proč tolik pospícháte, vždyť vám i vašemu velbloudovi musí být hrozné horko!“ „Ale kdepak, když utíkáme, ovívá nás vítr a je nám chladněji,“ mávne rukou jezdec a uhání dál. Vtom se jeho velbloud skácí do písku. Muž se k němu skloní: „Chudák, zmrznul.“