Komentář k Sk 16,22-34:
I u nás v době pronásledování docházelo k podobným příběhům. Nebýt věznění, mnozí by se o Kristu za zdmi nedozvěděli. Obrácení žalářníka proběhlo za dramatických okolností.
Honza přišel na nádraží a hned prvního železničáře, kterého uviděl, se ptal: „Prosím vás, v kolik odjíždí vlak do Brna?“ Železničář mrkl na hodiny. „Za tři minuty! Máš nejvyšší čas.“ Honza se přiřítil k pokladně: „Dejte mi rychle jeden lístek, už mi jede vlak.“ „Kam?“ „No, do ruky přece!“