Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
V židovské čtvrti zastaví auto kvůli poruše zastaví. Majitel vozu ani nikdo z kolemjdoucích si s ním neví rady. Nakonec zavolají místního klempíře. Ten zvedne kapotu, párkrát klepne kladívkem a vůz bez problémů nastartuje. „Co jsem dlužen?“ ptá se majitel vozu. „Tisíc korun.“ Majiteli auta se to nezdá a požaduje řádný účet. Klempíř sedne a napíše: „Tři rány kladívkem – 10 korun, věděl kam – 990 korun, celkem – 1000 korun.“