Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Dva kamarádi seděli spolu na hrázi rybníka a chytali ryby. V tom spatřili, jak k nim míří porybný. Jeden z kluků rychle vyskočil a dal se na útěk. Porybný samozřejmě za ním. Na opačné straně rybníka ho dohonil, chytil za límec a ještě celý udýchaný na něho spustil: „Tak, kluku jeden, kde máš rybářský lístek?“ „Tady,“ podává mu hoch svůj rybářský lístek. „Proč jsi tedy přede mnou utíkal?“ „No, já rybářský lístek mám, ale kamarád ne.“