Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Zklamaný obchodní zástupce Coca-Coly se vrátí z blízkého východu. Kamarád se ho ptá: „Proč ti to u těch Arabů nevyšlo?“ „Když mi přidělili Blízký východ, byl jsem si tak jistý, že to tam rozjedu, protože Coca-Cola je tam v podstatě neznámá. Ale měl jsem problém. Neumím arabsky. Tak jsem dostal nápad, že je přesvědčím třemi plakáty… První plakát – muž se plazí po poušti, naprosto vyčerpaný a žíznivý. Druhý plakát – muž pije Coca-Colu. A třetí – muž je znovu plný síly. Potom jsem ty plakáty nechal všude vylepit.“ „To mělo zabrat,“ povídá kamarád. „No, nejenže jsem neuměl arabsky. Taky jsem si neuvědomil, že Arabové čtou zprava doleva…“