Komentář k Sk 16,22-34:
I u nás v době pronásledování docházelo k podobným příběhům. Nebýt věznění, mnozí by se o Kristu za zdmi nedozvěděli. Obrácení žalářníka proběhlo za dramatických okolností.
Po poušti jede muž na velbloudu. Vtom vidí, jak se k němu řití jiný muž na velbloudu. Zastaví ho a ptá se: „Proč tolik pospícháte, vždyť vám i vašemu velbloudovi musí být hrozné horko!“ „Ale kdepak, když utíkáme, ovívá nás vítr a je nám chladněji,“ mávne rukou jezdec a uhání dál. Vtom se jeho velbloud skácí do písku. Muž se k němu skloní: „Chudák, zmrznul.“