Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Američan přijde v Praze do prodejny tabáku a ve dveřích bodře zahlaholí: „Do you speak English?“ Zaskočený prodavač zakoktá: „Nou... Vlastně... Jés... Litl...“ Cizinec potěšen prodavačovou odpovědí zvedne paži, ukáže na regál a praví: „Marlboro.“
V malém obchodě na venkově byla na dveřích veliká, výrazná cedule: Pozor, pes! Muž, co vešel opatrně dovnitř, kouká, na zemi u pultu leží unaveně vypadající starý baset a spí. „Je to ten pes, na kterého si mají lidi dát pozor?“ „Jo, to je on.“ „No, nevypadá, že by mohl být nějak nebezpečný. Můžete mi říct, proč jste tam dal tu ceduli?“ „Dokud tam ta cedule nebyla, lidi o něj zakopávali.“