Komentář k Sk 16,22-34:
I u nás v době pronásledování docházelo k podobným příběhům. Nebýt věznění, mnozí by se o Kristu za zdmi nedozvěděli. Obrácení žalářníka proběhlo za dramatických okolností.
Kupující v obchodě u pokladny: „Promiňte, prosím, ale spletla jste se o sto korun.“ „To musíte říct hned, teď už se s tím nedá nic dělat.“ „Co naplat. Tak já si je tedy nechám.“
Cestovatel vypráví na večírku: „Jednou jsem šel takhle beze zbraně a najednou proti mně vyrazil lev. Vzpomněl jsem si na radu svého přítele – sedl jsem si a díval se šelmě upřeně do očí. Výsledek byl ohromující. Lev zůstal stát a ani se mě nedotkl.“ „To je fantastické! A čím si to vysvětlujete?“ „Někdy mě napadá, jestli to nebylo tím, že jsem si sedl na větev poměrně vysoko nad zemí.“