Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Potkají se dva dobří přátelé: „Do nového roku ti přeji, abys měl v životě hodně starostí.“ „Tak to ti velmi děkuji.“ „Tím přáním ti také přeji, abys byl zdravý!“ „Jak tomu mám rozumět?“ „Jednoduše. Každý zdravý člověk má obrovskou spoustu starostí, kdežto nemocný má jen jednu – být zdravý.“