Komentář k Sk 16,22-34:
I u nás v době pronásledování docházelo k podobným příběhům. Nebýt věznění, mnozí by se o Kristu za zdmi nedozvěděli. Obrácení žalářníka proběhlo za dramatických okolností.
Potkají se dva známí. „Kamaráde, tebe jsem už dlouho neviděl! Ale jak to vypadáš? Člověče, tys býval takový kulaťoučký, červeňoučký, ale teď? Teď je všechno naopak! Vypadáš příšerně! Co se ti, Zdeňku, stalo?“ „Promiňte, ale já se nejmenuji Zdeněk.“ „No, neblázni, člověče, tak ty už se ani Zdeněk nejmenuješ?“