Komentář k Sk 16,22-34:
I u nás v době pronásledování docházelo k podobným příběhům. Nebýt věznění, mnozí by se o Kristu za zdmi nedozvěděli. Obrácení žalářníka proběhlo za dramatických okolností.
Potká indián kovboje. Koukají na sebe. Pak indián namíří na kovboje prst. Kovboj zvedne ruce nad hlavu. Indián napřáhne ruku před sebe, dlaní k zemi a pohybuje s ní doprava. Kovboj zvedne obě ruce nad hlavu a natažené konce prstů nad hlavou spojí. Pak se rozejdou. Kovboj dojde domů a večer v saloonu vypráví a předvádí scénu: „Dneska jsem potkal indiána a on na mě: Jsi synem smrti! A já na něj: Ušetři mne! Indián na mě: Ujednáno! Tak já na něj: Odcházím domů.“ Indián se vrátí domů a večer u ohně vypráví a předvádí scénu: „Dneska jsem potkal kovboje a to vám byl hlupák. Já na něj: Kdo jsi? A on na mě: Králík! Já na něj: Prérijní? A on: Ne, skalní!“