Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Lord Patrick sedí nad doverskými útesy a pozoruje ptáky. Najednou se ozve ohlušující rána. Lord se ptá sluhy, co to bylo. „Dělová salva, přijíždí k nám nějaký císař.“ Lorda odpověď uspokojí, a tak dál sleduje ptáky, když v tom se ozve další hrozná rána. Lord se opět ptá sluhy, co to bylo za ránu a sluha opět odpovídá: „To byla dělová salva, už jsem říkal, že k nám jede nějaký císař.“ „A oni ho napoprvé netrefili?“