Komentář k Sk 18,9-18:
Ze slov, která Pán pronesl k Pavlovi v nočním vidění, je zřejmé ztotožnění se s námi křesťany. Patřím na svém místě, ve své obci, k „jeho lidem“? Může se o mě Kristus opravdu opřít?
Babička seděla na pláži, kde si její vnouček ve slunečním klobouku a župánku hrál s kyblíčkem a lopatkou a plácal bábovičky. Najednou se objevila obrovská vlna, která zalila pláž a když vtekla zpět do moře, vzala vnoučka s sebou. Babička padla na kolena a začala se modlit: „Ó, Bože, prosím, vrať mi mého vnoučka. Je to tak nevinné stvoření, tak sladký chlapec, tak báječné dítko.“ Jako zázrakem se přihnala další velká vlna a zanechala po sobě vnoučka přesně na původním místě, v župánku a s lopatičkou a kyblíčkem. Babička obrátila oči k nebesům, rozhodila rukama a říká: „Měl klobouček...“