Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Přijde velitel policie na stanici do práce a hned se chlubí, že si včera koupil novou lampu. „Hoši, včera jsem si koupil stolní lampu, zapnu ji do sítě a svítí. Ale jak jsem se nakláněl, tak jsem zavadil o nějakou šňůru a světlo bylo pryč. Mně se to nezdálo, a proto jsem ho šel hledat. Nemohl jsem ho nikde najít. Tak dlouho jsem hledal, až mi vyhládlo. Jdu do lednice, otevřu ji, a co nevidím. Ta potvora byla tam.“