Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
„Taxi! Taxi!“ volá na ulici chlápek. Jeden taxikář mu zastaví a muž se ho ptá: „Za kolik byste mě dovezl na nádraží?“ „Za sto dvacet korun,“ odpoví taxikář. Chlapík ukáže na dva obrovské loďáky: „A tyhle dva kufříky?“ „Ty vezmu, přirozeně, zdarma,“ říká muž za volantem. „Výtečně!“ mne si ruce chlápek. „Odvezte tedy moje kufry na nádraží a já to dojdu pěšky.“