Komentář k Sk 18,9-18:
Ze slov, která Pán pronesl k Pavlovi v nočním vidění, je zřejmé ztotožnění se s námi křesťany. Patřím na svém místě, ve své obci, k „jeho lidem“? Může se o mě Kristus opravdu opřít?
Potkají se dva známí. „Kamaráde, tebe jsem už dlouho neviděl! Ale jak to vypadáš? Člověče, tys býval takový kulaťoučký, červeňoučký, ale teď? Teď je všechno naopak! Vypadáš příšerně! Co se ti, Zdeňku, stalo?“ „Promiňte, ale já se nejmenuji Zdeněk.“ „No, neblázni, člověče, tak ty už se ani Zdeněk nejmenuješ?“