1. čtení Ex 24,3-8; Žid 9,11-15; Evangelium Mk 14,12-16.22-26
Komentář k Mk 14,12-16.22-26:
Společenství učedníků s Kristem se promítá i do našich časů. Vždyť On je s námi vždy, když slavíme eucharistii. Trvalá přítomnost Pána ať je pro naše vztahy povzbuzením!
Jede chlapík v džípu po poušti a najednou mu auto zhasne. Chlapík vyleze a otevře kapotu. Chvíli dovnitř zírá, ale neví, co s tím. Najednou zničeho nic se vedle něj objeví bílý kůň, strčí hlavu pod kapotu, zařehtá a auto je spraveno. Chlapík chvíli kouká a když kůň zmizí, naskočí do auta a jede dál. Dojede do oázy a tam vše vypráví Arabům kolem. Když to dovypráví, jeden Arab povídá: „Tak to jste měl docela štěstí. Ještě tu běhá takovej hnědej, a ten autům vůbec nerozumí.“