Komentář k Jak 4,1-10:
Na první pohled jednoduché. Čím rozhodněji se vzepřu zlu, tím víc se přiblížím Bohu. On, který mě má „žárlivě rád“, si mě nenechá ze své ruky vytrhnout.
Když Franta přišel na fotbal, běžela desátá minuta. Pepík se ho ptá: „Proč jdeš tak pozdě?“ „Nemohl jsem se rozhodnout, jestli se budu učit do školy, nebo půjdu na fotbal,“ povídá Franta. „A tak jsem si hodil korunou.“ „A to ti trvalo tak dlouho?“ diví se Pepík. „No…“ říká Franta váhavě, „musel jsem si hodit osmačtyřicetkrát.“