Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Jistý zákazník si chtěl koupit papouška ara. Ale už byli vyprodáni. Prodavač mu tedy ukázal papouška jiného druhu. „Mám tady raritu. Když se zatáhne za provázek přivázaný k pravé noze, papoušek řekne: Dobrý den. Když za provázek k levé noze, řekne: Dobrý večer. Zákazník se ptá: „A co udělá, když se zatáhne současně za oba provázky?“ Na to papoušek: „Spadnu na zobák, moulo.“