Komentář k Sk 18,9-18:
Ze slov, která Pán pronesl k Pavlovi v nočním vidění, je zřejmé ztotožnění se s námi křesťany. Patřím na svém místě, ve své obci, k „jeho lidem“? Může se o mě Kristus opravdu opřít?
V hale velkého hotelu stál host a platil účet za pobyt. Měl velice naspěch, protože mu za dvacet minut odjížděl vlak. Vtom si vzpomněl, že si něco zapomněl na pokoji. Zavolal hotelového poslíčka a řekl mu: „Skoč rychle do čtvrtého poschodí, do pokoje číslo 462. Podívej se, jestli jsem tam nezapomněl malou krabici. A pospěš si, velice spěchám!“ Chlapec odběhl, host zatím zaplatil účet a netrpělivě přešlapoval. Minuty plynuly a chlapec nikde. Konečně se vrátil a radostně hlásil: „Ano, pane, nechal jste ji tam. Leží na stole!“