Komentář k Sk 16,22-34:
I u nás v době pronásledování docházelo k podobným příběhům. Nebýt věznění, mnozí by se o Kristu za zdmi nedozvěděli. Obrácení žalářníka proběhlo za dramatických okolností.
Dva turisty v horách znenadání překvapila sněhová bouře. Okamžitě ztratili orientaci a po nějaké době, když už byli na pokraji svých sil, se rázem před nimi objevil bernardýn se soudkem rumu. „Nádherné,“ zvolal první již zesláblým hlasem. „Nadarmo se mu neříká nejlepší přítel člověka.“ „Pravda,“ na to druhý, „a nese ho pes.“