Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Volá chlapík na policii: „Mně do toho nic není, ale sousedovi dovezli dřevo. Celý kamion.“ Policista: „Ale to přece není trestné.“ „No jo, ale ten kamion přijel z Německa.“ Policista: „To ale přece není trestné.“ „No jo, ale ten německý kamion je naložený švédským dřevem.“ Policista: „No to je sice zajímavé, ale dnes to není nemožné.“ „Jo, ještě jen tak mimochodem, ten řidič je Turek, a myslím kouří hašiš.“ Policista: „Hmm, tak to si ověříme.“ Chlapík položí telefon a hned volá další číslo. „Hele, Karle, tak jsem ti sehnal brigádu na složení toho dřeva. A bude to asi ta samá parta, co ti na jaře zryla zahradu!“