Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Indiáni se přišli za šamanem zeptat, jestli bude tuhá zima. Šaman rozhodil kamínky, podíval se na ně a řekl: „Nevím, Velký Manitou mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“ Tak Indiáni odejdou, štípají dříví, ale za měsíc se přijdou zeptat znovu. Šaman tedy zase rozhodí kamínky a povídá: „Nevím, Velký Manitou stále mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“ Indiáni zase odejdou a štípají dříví, ale šamanovi už je to hloupé, a tak se jde zeptat do města do meteorologické stanice, jaká ta zima letos bude. „Podle pozorování by měla zima být velmi mírná, ale... Nejspíš bude pořádně tuhá, protože Indiáni už druhý měsíc štípají dříví.“