1. čtení - Sk 17,15.22-18,1; Evangelium - Jan 16,12-15
Komentář k Sk 17,15.22-18,1:
Filozoficky zaměření posluchači Pavlova slova nepřijímají. Nejsem jim podobný? Jaký rozdíl oproti prostému žalářníkovi ze včerejšího příběhu!
Kupující v obchodě u pokladny: „Promiňte, prosím, ale spletla jste se o sto korun.“ „To musíte říct hned, teď už se s tím nedá nic dělat.“ „Co naplat. Tak já si je tedy nechám.“
Cestovatel vypráví na večírku: „Jednou jsem šel takhle beze zbraně a najednou proti mně vyrazil lev. Vzpomněl jsem si na radu svého přítele – sedl jsem si a díval se šelmě upřeně do očí. Výsledek byl ohromující. Lev zůstal stát a ani se mě nedotkl.“ „To je fantastické! A čím si to vysvětlujete?“ „Někdy mě napadá, jestli to nebylo tím, že jsem si sedl na větev poměrně vysoko nad zemí.“