Komentář k Jak 4,13-17 :
Při jakémkoli plánování si chci připustit vlastní omezenost. Ono to prospěje i těm, se kterými spolupracuji. Budu totiž pokornější…
„Taxi! Taxi!“ volá na ulici chlápek. Jeden taxikář mu zastaví a muž se ho ptá: „Za kolik byste mě dovezl na nádraží?“ „Za sto dvacet korun,“ odpoví taxikář. Chlapík ukáže na dva obrovské loďáky: „A tyhle dva kufříky?“ „Ty vezmu, přirozeně, zdarma,“ říká muž za volantem. „Výtečně!“ mne si ruce chlápek. „Odvezte tedy moje kufry na nádraží a já to dojdu pěšky.“