1. čtení - Sk 17,15.22-18,1; Evangelium - Jan 16,12-15
Komentář k Sk 17,15.22-18,1:
Filozoficky zaměření posluchači Pavlova slova nepřijímají. Nejsem jim podobný? Jaký rozdíl oproti prostému žalářníkovi ze včerejšího příběhu!
Velká dřevařská společnost podala inzerát, že hledá zdatného dřevorubce. Hned druhý den se přede dveřmi objevil malý hubený mužík se sekyrou. Vedoucí si ho prohlédl od hlavy k patě a řekl mu, ať odejde. „Jen mi dejte šanci, ať vidíte, co dokážu,“ povídá hubený mužík. „Dobře, vidíte tu obrovskou borovici?“ povídá vedoucí. „Vezměte si sekyru a běžte ji porazit.“ Mužík zamíří ke stromu, za pět minut je zpátky a znovu klepe na dveře. „Už jsem ten strom porazil,“ povídá. Vedoucí nemůže uvěřit svým očím: „Kde jste se tohle naučil?“ „V Saharském pralese,“ na to mužík. „Myslíte v Saharské poušti?“ Mužík se zasměje a povídá: „Jo, jasně, tak se tomu teď říká!“