Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Jak zdvojnásobit hodnotu Trabantu? Stačí mu naplnit nádrž benzinem.
Na výletní lodi je zaměstnaný pro pobavení cestujících i kouzelník. Protože cestující se stále mění, kouzelník stále používá stejné triky. Po čase začal kapitánův papoušek už dopředu cestujícím prozrazovat kouzelníkova kouzla. Jenže je to kapitánův papoušek a tak s tím kouzelník nemohl nic dělat. Jednoho krásného dne se loď potopila. Na jednom prámu se zachránil spolu s kouzelníkem i papoušek. Tři dny na sebe jen nevraživě hleděli. Čtvrtého dne to papoušek nevydržel: „OK. Vzdávám se. Kde je loď?“