Sk 1,15-17.20-26; Žalm 103; 1 Jan 4,11-16 Jan 17,11b-19
Jan zachytil Ježíšovu modlitbu za učedníky na závěr poslední večeře. Všimněme si, že neusiluje o to, aby následovníci byli „uchráněni“ světa, ve kterém žijí, ale od Zlého. Svět a ďábel není totéž! Lze tedy žít posvěceni pravdou v tomto světě. Ale je k tomu třeba milost Ducha svatého. Boží pomoc a podpora nesou člověka, aby nespoléhal jen na své síly, peníze, strategie. V tomto smyslu nejsou učedníci „světští“, tedy ze světa, kde to je tak obvyklé. Ježíš se vydává na cestu kříže jen proto, abychom my mohli žít v pravdě, osvobozeni od nadvlády Zla.
Velitel praporu vysvětluje mužstvu: „Když zaútočí nepřítel ze severu, ustoupíme na jih, když zaútočí z jihu, půjdeme na sever. Když nás nepřítel napadne z východu, ustoupíme na západ a když nás napadne ze západu, půjdeme na východ. A kdyby náhodou nezaútočil, budeme držet pozice za každou cenu.“